Po získání základních odborných poznatků z oboru strojírenství se žáci naučí pracovat v CAD/CAM systémech – jedná se o počítačový grafický návrh součástí popřípadě sestav v aplikacích SolidWorks. Seznámí se s obsluhou CNC strojů HEIDENHAIN a FANUC. Na těchto strojích pak mohou navržené součásti vyrobit, ve školních dílnách získají žáci praktické dovednosti.

Výuka dále obsahuje základní informace z oblasti teorie tekutinových mechanismů i seznámení s využitím průmyslových robotů a manipulátorů v automatizované a robotizované výrobě.

Úvod do strojírenství

• Předmět se vyučuje v 1. ročníku. Žák při studiu získá základní znalosti a informace o technických materiálech, o jejich rozdělení, výrobě, vlastnostech a jejich zkoušení, dále o vnitřní stavbě, označování podle norem a o základech mechanického a tepelného zpracování. Žák získá pojmovou základnu technického vyjadřování, která je důležitá pro studium navazujících odborných předmětů. Naučí se pracovat s technickými informacemi, které využije v dalším studiu.

Konstrukční modelování

• Jedná se o profilový předmět studia, který je v 1. ročníku zaměřený na tvorbu a čtení výkresové dokumentace. V dalších ročnících se navazuje prací s programem SolidWorks. Žáci se naučí modelovat jednoduché součásti a sestavy. Po zvládnutí základní obsluhy programu budou modelovat i pokročilé sestavy.

Metrologie ve strojírenství

• Předmět metrologie se vyučuje ve 2. a 3. ročníku ve školní laboratoři, která je vybavena měřidly používanými ve strojírenské praxi. Žáci si osvojí dovednosti s jejich používáním. Kromě práce se základními měřidly se žáci seznamují také s testy materiálů, jako jsou tahové zkoušky, zkoušky tvrdosti, zkoušky vad materiálů atd. Žáci se naučí ovládat i měření na 3D měřicím souřadnicovém stroji.

Mechanika

• Tento technický předmět se vyučuje od 1. do 3. ročníku. Navazuje na učivo základní školy z předmětů matematika, chemie a fyzika s tím, že se propočítává statika, pružnost a pevnost jednotlivých materiálů vhodných pro reálnou výrobu ve strojírenství.

Strojní součásti a spoje

• Předmět se vyučuje v 1. a 2. ročníku. V předmětu se žáci naučí základní názvosloví strojních součástí a jejich spojů. Žák si osvojí pojmy související s normalizací, specifikací a lícováním strojních součástí. Získá představu o materiálech, ze kterých jsou vyrobeny, jak se zobrazují na technických výkresech a na co se používají. Poté se žáci věnují jednoduchým sestavám formou konstrukčních cvičení.

Stavba a provoz strojů

• Jedná se o maturitní předmět, který se vyučuje ve 3. a 4. ročníku. Rozvíjí technické znalosti, které žáci získali prakticky ve všech technických předmětech po dobu celého studia. Žák dokáže tyto poznatky aplikovat při návrhových výpočtech jednoduchých strojních celků a dokáže tyto celky konstruovat, tzn. zpracovávat jejich úplnou konstrukční dokumentaci.

Praxe 

• V průběhu studia si žáci postupně osvojují základní dovednosti o ručním zpracování technických materiálů. Poté získají dovednosti při práci na klasických obráběcích strojích. Ve vyšších ročnících je náplní předmětu seznámení se se základy programování CNC strojů. Po pochopení problematiky programování následuje tvorba programu pro CNC stroje a vlastní výroba navržené strojní součásti.

Strojírenská technologie

• Obsahem předmětu jsou technologie zpracování kovů formou slévání, tváření, svařování, pájení a obrábění včetně stanovení metod výrobních postupů a povrchových úprav.

Maturitní projekt

• Předmět řeší přípravu žáka na úspěšnou obhajobu ročníkového projektu u maturitní zkoušky. V rámci předmětu je řešena podpora žáků při psaní práce po formální stránce včetně všech náležitostí. Současně s tím mají žáci zajištěnu možnost konzultací prací po odborné stránce. (3 a 4. ročník)