„Člověk letí přes půl světa za vzděláváním a první lekci dostane už na palubě letadla.“ Po dlouhé cestě do Kalifornie na mě Amerika vykoukla dřív, než jsem čekala. Nejdřív v podobě usměvavého stevarda společnosti Delta, který s přehledem dokazoval, že profesionalita a dobrá nálada mohou jít ruku v ruce. Na letišti už čekala naše programová manažerka Heather a po nekonečných hodinách cestování nás odvezla do hotelu u letiště, kde jsme mohli nabrat síly před začátkem celého dobrodružství. Druhý den následoval přesun do města Chico a první orientační schůzka. Informací bylo tolik a moc je nešlo vstřebat, jet lag opravdu existuje. Přesto se pomalu seznamujeme s ostatními účastníky z různých koutů světa a už od prvních dnů je jasné, že nás spojuje stejná zvědavost a chuť učit se. A první společný oběd? Žádný hamburger ani hranolky. Na stole přistálo výborné vietnamské jídlo plné čerstvé zeleniny – první z mnoha momentů, kdy Amerika překonala moje stereotypní představy. Naším domovem se na několik týdnů stal Residence Inn by Marriott. Přátelský personál, příjemná atmosféra a bazén, který se po celém dni ukázal jako ideální místo k ochlazení. Večer totiž teploty stále atakují 86 °F, takže plavání přijde opravdu vhod. Třetí den jsme poprvé vyrazili autobusem na kampus Chico State. Univerzita, založená už v roce 1887, patří mezi nejstarší v Kalifornii a je známá důrazem na výuku, komunitu a udržitelný přístup. Místo klasického kampusu jsem měla pocit, že procházím rozlehlým parkem, ve kterém jsou mezi stromy nenápadně schované univerzitní budovy. Velkým zážitkem bylo i pozvání do rezidence prezidenta univerzity Dr. Stevea Pereze, který nás přivítal domácími cookies a neformálním rozhovorem o univerzitě, městě Chico i Kalifornii. Překvapila mě jeho otevřenost a přirozenost – žádná formálnost, ale opravdový zájem o lidi a jejich příběhy. Ve čtvrtek a pátek už se z návštěvníků stali studenti. Samostatné cesty na kampus, přednášky od rána do pozdního odpoledne a večer prezentace jednotlivých účastníků o jejich zemích. Je fascinující poslouchat, jak odlišně může vypadat školství na různých kontinentech, a přitom řešíme velmi podobné výzvy. A teď? Kufry jsou znovu sbalené. Před námi je třídenní studijní cesta do San Francisca a my se nemůžeme dočkat, co přinese další lekce.