„Na některé lekce potřebujete učebnici. Na jiné stačí otevřená mysl a ochota naslouchat.“ Uplynulý týden byl plný setkání, která se do programu možná vejdou jen jako jedna položka v harmonogramu, ale v paměti zůstanou mnohem déle. V sobotu jsem strávila den se svou hostitelskou rodinou. Společně jsme navštívili farmářské trhy, vyrazili na samosběr broskví na místní farmu, prošli se centrem města i jeho muzeem a odpoledne jsme zamířili do pivovaru Sierra Nevada. Jako učitelku chemie mě fascinovalo, jak důsledně tady přemýšlejí o udržitelnosti – zachycování oxidu uhličitého z kvašení, hospodaření s vodou nebo využívání lokálních surovin. Stejně inspirativní byl ale i příběh zakladatele, který z malého nápadu vybudoval značku známou po celé Americe. Byl to krásný den strávený s milými lidmi. Víkend pokračoval výletem do Sacramenta, hlavního města Kalifornie. Navštívili jsme budovu Capitolu a díky výkladu průvodkyně jsem lépe pochopila fungování státní správy v rámci federálního systému USA. Následovala kancelář senátorky zastupující oblast, do které spadá i Chico, státní archiv i historické centrum města, které na rozdíl od evropských vypadá jako westernové městečko. Od úterý jsme se vrátili zpět na kampus. Pokračujeme v práci na mezinárodním výzkumném projektu, a i přednáškový program je značně nabitý – umělá inteligence ve školství, americká ústava a dějiny vedoucí k občanské válce, online se k nám i připojil agent FBI, aby nám toho o úřadu řekl více. Navštívili jsme také střední školu Fair View, jednání školské rady škol města Chico i městský úřad, kde jsme diskutovali s místním radním o fungování samosprávy. Silným zážitkem byl čtvrtek věnovaný ekologii a komunitě. Na biofarmě Lopes Duck Rice Farming jsme viděli, jak mohou kachny pomáhat při pěstování rýže – od raného věku (na fotkách mají jeden týden) spásají plevel a škůdce z rýžových polí, přirozeně přitom pole hnojí a na konci sezóny se vydají na výlet do nejvyhlášenějších restaurací v Kalifornii. Odpoledne jsme navštívili dobrovolnickou organizaci From the Ground Up a přiložili ruku k dílu při přípravě záhonů komunitní zahrady na novou sazební sezonu. Dochází sem rodiny s dětmi a mohou si zasadit a sklidit vlastní plodiny a užít si krásného zeleného prostoru. Nejsilnější moment týdne ale přišel na zasedání školské rady. Jedna maminka využila tříminutový prostor pro veřejnost a velmi emotivně promluvila o šikaně svého syna a o tom, jak škola celý případ řešila. Její odvaha veřejně vystoupit a bojovat za své dítě dojala nejen nás, zahraniční účastníky, ale i mnoho přítomných Američanů. Byl to okamžik, který připomněl, že za každým vzdělávacím systémem stojí především lidské příběhy. A protože Amerika učí i mimo přednáškové sály, přidávám několik postřehů z běžného života: Už se neptám, jestli mají menší kelímek na kávu. Nemají. Český chléb mi chybí víc, než jsem čekala. Systém prostěradel, přikrývek a povlečení je mi stále záhadou. Každé ráno jsem ráda, že se z té hromady vymotám. Už mi vůbec nepřijde divné, že vevnitř bývám víc oblečená než venku. Není možné předem spočítat, kolik bude stát nákup. Ceny u zboží jsou bez daně. A české barevné bankovky? Po zkušenosti s americkými dolarovkami je považuji za geniální vynález. A co mě čeká dál? Poslední dny v Chicu, dokončení společného výzkumného projektu, závěrečné prezentace… a pak přesun do Chicaga. Zdá se, že další lekce už pomalu klepe na dveře. Pokračování příště…